Nemám ráda extrémy

Je to tak... ne že bych byla vyznavačka zlaté střední cesty každým coulem... ale extrémům se radši vyhýbám.

Tak třeba nemám ráda extrémní šprty a hluboce opovrhuji flákači, příliš hubené a příliš tlusté osoby také nemusím, extrémní sportovci, kteří nemohou ani jeden den vynechat se také nikdy nestanou mými favority... je toho extrémního hodně.

Ale teď se mi do rukou dostala kniha. Údajný bestseller (asi v USA, v Čechách si to jako bestseller nedovedu dost dobře představit), který nese název Křídla a Meyerová ho označila za úžasný debut... takhle jsem téměř na začátku knihy. Dialogy jsou tam hrozné, ale tohle není recenze knihy, takže se vrátím k tématu. Knihu zřejmě napsala skalní zastánkyně veganství a její moralizování mě ubíjí. Je to z žánru romantické fantasy, takže by kniha měla ovlivnit dospívající dívky a nenásilnou metodou je přesvědčit k veganství. Ale veganství je pro mě až moc silná káva. Vegetariánství tak nějak ještě chápu, u něj lze použít různé manipulativní techniky. Když vám někdo dá krásnýho chundelatýho králíčka a řekne vám, abyste ho zabili a snědli, tak to není asi nic moc... Ale nepozřít jogurt nebo bábovku, protože to obsahuje složky živočišného původu, to mi moc hlava nebere... Na druhou stranu je to životní přesvědčení, takže každý svého štěstí strůjcem, jen ke mně samotné mi to vážně nepasuje.

Kdybyste chtěli být přesvědčení o veganství, tak si přečtěte "mírně manipulativní" Hubenou mrchu. Po přečtení nebudete chtít jíst témř nic...