Tak nějak jsem si říkala, jak ten fantasy romantický žánr jde pěkně k čertu... všechno, co čtete, je na jedno brdo a ne a ne mě někdo mile překvapit.
A pak jsem v knihkupectvích objevila Mezi láskou a smrtí ( Abandon ) od Meg Cabotové (Princezniny deníky...).
Konečně někdo opustil upíry a vlkodlaky. Konečně tam nezní jen pitomé dialogy, konečně... No dobře, ne že by to bylo něco objevného a úžasného, ale přečetla jsem si to celé s chutí. Líbilo se mi vysvětlení, ocenila jsem nápad, hlavní hrdinka mi byla poměrně sympatická a hlavní hrdina jakbysmet.
O čem to teda je? Hlavní hrdinka Pierce umřela. Byla mrtvá téměř hodinu a pak se vrátila mezi živé, už nikdy nemůže být jako dřív. Nehoní ji žádní mrtví, ale tak trochu je do ní zamilovaný jeden ze strážců pekel. Celé je to inspirované Hádem a Persefonou, což mi velmi imponuje, ještě víc mi imponuje to, že autorka skutečně pracuje s mytologií. Navíc když už je to s pekelnou tématikou, tak nad každou novou kapitolou je citát od Dante Alighieriho. Romantika je to pěkná a musím říct, že se těším na pokračování.